Advent je tu!

V neděli 29. listopadu jsme v kamýckém kostelíku slavili první neděli adventní, se kterou je spojeno svěcení adventních věnců. Na ty, které přinesli farníci, se můžete podívat ve fotogalerii článku. Jsou opravdu krásné…

A pokud byste se o adventní době a jejím smyslu chtěli dozvědět něco více, můžete číst dál, protože v současné době se pravý smysl adventu kamsi vytratil. Výlohy obchodů jsou už vánočně vyzdobeny, všude znějí koledy, pořádají se vánoční koncerty a přitom Vánoce ještě nejsou.

Advent je vlastně přípravnou dobou na vánoční svátky. Dříve to byla i doba půstu, při kterém se měli lidé (namísto požívání nadměrného jídla a pití) věnovat zbožnému rozjímání a dobročinnosti. Zakázány byly veškeré zábavy, tanec a zpěv.

V západní tradici je advent také dobou zklidnění. Odpovídalo to životnímu stylu našich předků, jejichž přirozeným rytmem byla intenzivní práce v době od jara do podzimu (kdy bylo nutné zvládnout veškeré zemědělské práce) a odpočinek v zimě, kdy se vykonávaly domácí práce jako draní peří, šití, pletení, předení, tkaní, apod.

Tradičním symbolem adventu je od 19. století adventní věnec, který má v různých oblastech různou podobu. V České republice (a v katolických zemích) nejčastěji se čtyřmi svíčkami, z nichž tři jsou fialové a jedna růžová. Fialová barva symbolizuje pokání, ztišení a čekání. Dnešní věnce už mají různé barvy, a dokonce je určuje i módní trend, který v daném roce vládne.

Dříve byly věnce zavěšovány na stuhách, v poslední době jsou především kladeny na stůl. Zapalování stále většího počtu svící vyjadřuje stupňující se očekávání a radost:

na první adventní neděli zapalujeme první fialovou svíčku, tzv. svíci proroků. Tato svíčka je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista,
na druhou adventní neděli zapalujeme druhou fialovou svíčku, tzv. betlémskou, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky,
na třetí adventní neděli zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou, která vyjadřuje radost z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává slavnostnější ráz,
na čtvrtou adventní neděli zapalujeme poslední fialovou svíčku, tzv. andělskou, která představuje mír a pokoj. Čtvrtá adventní neděle může připadnout na Štědrý den.

Chtěli byste vědět, jaká symbolika se skrývá v tom našem adventním věnci?

KRUH – symbol věčnosti, protože kruh nemá ani začátek, ani konec,
ZELENÉ ROSTLINY – symbol života jako takového, nezničitelnosti, naděje a stálosti ve víře,
ČERVENÁ BARVA – upomíná na krev Kristovu prolitou za spásu světa.

Jako ozdoba se používají také JABLÍČKA, plody života – kulaté jako věnec sám a dobré jako Boží přízeň.

Vedle čtyř svící se objevuje i varianta s pěti svíčkami. Umisťuje se do středu věnce jako symbol Vánoc, často také jako symbol Ježíše Krista. Někdy se jí říká „Kristova svíčka“. Zapaluje se na Štědrý den a Boží hod vánoční.

Variant je však mnohem více, některé z nich vycházejí z tradic různých církví a kultur, jiné mají čistě dekorativní charakter.

Poklidný, rozjímavý advent přeji…

Text a foto: Marcela Žemličková