V sobotu 21.11.2015 se v Přibyslavi konalo republikové finále soutěže ve folklórním tanci
Sedmikvítek 2015.
Soutěž byla rozdělena do pěti kategorií. Diváci shlédli 17 vystoupení. Hodnotila je odborná porota. Soubory měly časový limit 4 – 7 minut.
FS Kamýček – V kuchyni – choreografie Jaroslava Špačková.
FS Kamýčan – Cukrové báby – choreografie Jaroslava Špačková.
Folklórní soubor Kamýček byl zařazen do druhé kategorie pro děti od 7 do 15 let. Pásmo „V kuchyni“ předvedlo 10 dětí: Christinka Bubeníková, Bětuška Kobíková, Baruška Kobíková, Marian Kothera, Honzík Mátl, Hanička Mátlová, Barunka Pauknerová, Anička Pecková, Adélka Ptáčková a Terezka Štropová. Na flétnu je doprovázela Šárka Králíčková ze souboru Kamýčan. Ostatní se připojili s rytmikou na“ kuchyňské nástroje“, jako je mísa, kvedlačky, vařečky, hrnečky, prkýnka, bandaska, hrnec i březové koště. Za 4 a půl minuty děti sehrály vaření v kuchyni. Přišly z venku pozdě a dohadovaly se, co budou vařit. Jedna skupina chtěla upéct maso, druhá koláče. Nakonec z toho byl guláš! Hádání jim opravdu šlo!
Přirozený pohyb, práci s hlasem, zpěv, taneční variace, úpravu vlasů, krojů a obutí, práci v prostoru, složitost choreografie, přizpůsobivost téma věkové hranici- to vše hodnotila
tříčlenná odborná porota folklóristů.
Folklórní soubor Kamýčan byl zařazen do čtvrté kategorie pro dospělé. Taneční provedení „Cukrové báby“ divákům ukázalo, jak zvědavé babky v šátku ( Zdeňka Recmanová, Pavla Mackeová, Pavlína Sirotková a Petra Fejtová) sledují na tancovačce mladá děvčata, s kým tančí a s kým odejdou. Hlavní pro ně je si podrbat. Mladé dívky ( Michaela Krotilová, Gabriela Kubánková, Šárka Králíčková a Jana Rysová) si střídavě zatancovaly s jediným tanečníkem Petrem Pučkem. A užily si to.
Porota ocenila práci dvou rozdílných skupin na jevišti, pozici babky s holí, pestrou a propracovanou choreografii a vhodnost kroje odpovídající našemu regionu.
Na závěr bylo vyhodnocení poroty, kdy se na jevišti sešli vedoucí všech souborů a zástupci tanečníků.
Vedoucí J. Špačková: “Když vyhlašovali, že ve čtvrté kategorii obsadil 2.místo folklórní soubor Okřešánek, o kterém vím, že má živou hudbu, hodně tanečníků, bohatě zdobené kroje a několik vítězství za sebou, bylo mi jasné, že my s reprodukovanou hudbou z CD jsme slabší.
Hlavou mi projelo, že bramborová je taky dobrá. Ale když zvýšili hlas a 1.místo udělili FS Kamýčan, přepolkla jsem. Pálily mě oči a zabolelo v krku, když si Petra s Petrem převzali cenu – keramickou panenku, diplom a mnoho gratulací.
Při vyhlašování druhé kategorie jsem měla obavu, aby to děti ustály. Věděla jsem, že soutěžilo 8 dobrých souborů, z toho 7 z Moravy a 1 z Čech. Moravské písničky, živá hudba. Většinu dětí doprovázeli muzikanti na basu, housle, klarinety, harmoniku a my… jedna flétna. Jsme z chudého kraje řemeslníků a pasáčků koz, tak ani žádné velké zdobení krojů si nemůžeme dovolit. A tak jsem tleskala 3.místu, 2.místu a sledovala, jak moje dětičky koukají.
A pak to přišlo. Slova vedoucí poroty:
„A místo první, si myslím, že si zaslouží každý, kdo se věnuje tomu, co nás spojuje – tradice, kořeny, společné klima, a v současné situaci, kdy ta Evropa je pod jakýmsi tlakem, tak moc děkuju vítězům, že nám říkají, že to všechno, co prožíváme tady společně má smysl, díky souboru Kamýček.“
A přišlo velké hurá.
„Moc si vážím tohoto ocenění, těchto slov. Zas mám chuť k další práci, uvědomuji si, že ten čas, který trávím s přípravou tanců, s choreografií, s výběrem hudby, scény, děje, s předáním mé myšlenky tanečníkům- dostat to do nich, že to vše stojí za to. Snad budou mít na co vzpomínat. A všem souborákům jsem to přála. Dospělí i děti dali do vystupování rytmus, pohyb, výraz – mělo to šťávu. U mě dobrý to měli už po odtancování, protože předvedená práce na jevišti byla výborná. U mě vyhráli hned, u poroty o hodinu později.
Večer bylo v programu pro tanečníky kino, pro vedoucí rozbor tanců s porotou. Trval tři hodiny. Porota se vyjadřovala ke každému vystoupení velice podrobně. Znáte ten pocit, když vás někdo hubuje za špatnou práci? Nevíte kam koukat a říkáte si, já vím, to už stačí…A znáte ten pocit, když vás pořád chválí? Nevíte kam koukat a říkáte děkuji, dobře, ano, děkuji…
Vrcholem bylo, že souboru Kamýček z malého Kamýku nad Vltavou byl navíc udělen za dobrou práci, za šíření a udržování lidových tradic putovní Pohár předsedy vlády. Bude nám předán ve veliké Praze 30.ledna 2016 v Kongresovém centru. I když si skoro každým rokem přivezeme nějakou cenu, nikdy toho nebylo tolik. Víc už jsme opravdu vyhrát nemohli!
Děkuji rodičům, kteří v Přibyslavi trávili s dětmi chvíle, když já byla na štábu nebo na zkouškách: Daniele Kobíkové, Martinu Kobíkovi, Kateřině Kopáčkové a Blance Bubeníkové. Ostatním rodičům za trpělivost při praní a žehlení krojů, řidiči autobusu Milanu Zvolenskému, který s námi drží basu, za tolerantnost a trpělivost. Děkuji dětem, že se věnují českému lidovému tanci víc než počítači (?) Děkuji dospělákům, kteří vydrží nápor tréninku v pátek večer po celotýdenním shonu. Dík patří i Kamýčanům, kteří nám drží palce , Obci Kamýk n.Vlt. za podporu a sponzorům, bez kterých bychom neměli na cestování a rozdávání folklóru po Čechách.“
Chcete si udělat radost a chvilku si odpočinout? Přijeďte se podívat 19.12.2015 do Kamýku nad Vltavou do kulturního domu, kde ve 14 hodin začíná hodinový pořad Vánoce s Kamýčkem.
Video naleznete na Vysíláme živě, pod odkazem Archiv je to video Sedmikvítek 2015 Přibyslav.
Text: Jarka Špačková
Foto: Martin Kobík
Zdroj: ČHMÚ, více zde.